III. Fáze rozvoje individuálních dovedností - hra 1 na 1

Ve III. Fázi individuálního rozvoje se budeme věnovat detailům, jak obehrát svého nejbližšího soupeře v souboji 1 na 1. Navazujeme na předchozí díly a fáze individuálního rozvoje - naučit se krýt si míč, vytvořit si volný prostor a technická koordinace - benefity

Hned na úvod si dovoluji citovat uznávaného holandského trenéra Pepijna Lijnderse, který je v současnosti pravou rukou Jurgena Kloppa u prvního mužstva Liverpoolu. "Každá pozice vyžaduje odlišný typ hráče. Když sledujete zápasy nejvyšší evropské úrovně, rychle si všimnete, kteří hráči dělají rozdíl," řekl Pepijn Lijnders. "V ofenzívě jsou to silní, kreativní dribléři, kteří střílí hodně branek. V záloze pak hráči nebo tvůrci hry, kteří ani v těžkých situacích neztratí míč. Hráči, kteří mění situaci prvním dotykem. Tento typ hráče chce stále míč, protože s ním u nohy se cítí pohodlně. Vzadu je to pro změnu typ hráče, který je nepřekonatelný v defenzivním souboji 1 na 1."

"Všichni tito hráči mají jedno společné - dominují v situacích 1 na 1, mají charakter, osobnost a úplnou moc nad míčem," prohlásil Lijnders pro TrainersMagazine.

Pokud je míč okamžitě na správném místě, hráč má více času na správné rozhodnutí.  

Hráči jako Messi, Mané, Mbappe, Neymar, Cristiano Ronaldo, De Bruyne, Sancho nebo Salah dokazovali týden co týden v nejlepších soutěžích na světě, že mohou díky své vytříbené technice udržet míč v každé herní situaci a neustále vytvářet výhodné pozice pro sebe i své spoluhráče. Mají kvality obehrát svého nejbližšího obránce, udržet míč pod tlakem, rozhodnout zápas fantastickou finální přihrávkou nebo zahájit rychlou nebezpečnou akci.

Mezinárodní soutěže se neustále zrychlují, protože prostory na hřišti jsou stále menší. Právě proto je nesmírně důležité dokonale ovládat míč. Pokud je míč okamžitě na správném místě, hráč má více času na správné rozhodnutí.

Jak si poradit v situacích 1:1,  a jak udržet míč pod tlakem soupeře, je klíčové učit od úplných začátků fotbalistovy kariéry - mezi 6. a 12. rokem - kdy je velice snadné dítě technicky zlepšit - pokroky jsou vidět trénink po  tréninku. 

Chceme-li vychovat experty ve hře 1 na 1, musíme dát hráčům zkušenosti hraní

  • proti typově různým soupeřům (malí, velcí, rychlí, pomalí, silní, slabí) - každý z těchto protivníků má silné a slabé stránky, hráč se učí a získává zkusenosti, jakým způsobem se může prosadit, co funguje, co zase ne. Proti komu se mu hraje dobře, kdo mu typově naopak nevyhovuje....
  • v odlišných 1 na 1 situacích (soupeř atakuje v čelním postavení, soupeř atakuje za zády, soupeř atakuje ze strany, soupeř zamyká autovou čáru, náhodný 360 stupňový tlak...)

Protože hra je nepředvidatelná, je nezbytné před hráče předkládat stále nové výzvy a cvičení 1 na 1 obměňovat, vymýšlet různé scénáře. Chcete se nechat inspirovat? Podívejte se, jak to dělají v mládežnické akademii Liverpoolu. Manuál SSG od 1:1 do 3:2 ke stažení zde.

Trenérský tip: Učte 1:1 v kombinaci s "druhým hráčem" 

Jaká je důležitost "druhého" hráče?

Pokud trénujete hru 1:1 izolovaně, hráči se učí obcházení a dribling. Pokud přidáte druhého hráče, učíte svého svěřence, jak přehrát soupeře různými způsoby.

  1. obcházením
  2. driblingem - jak na sebe navázat driblingem soupeře pro následnou přihrávku...
  3. přihrávkou a náběhem
  4. přihrávkou a klamavými pohyby
  5. naznačením přihrávky a následným samostatným únikem s míčem

"Druhý hráč je velice důležitý pro hráče, kteří mají založen styl hry na řešení herních situací, a to obzvláště v rané fázi hráčského vývoje." Michael Beale

Obránce v situaci 1:1 ví, že útočník je osamocen a nezbývá mu nic jiné, než obcházení. Může se tak plně zaměřit na řadu obranných technik. Když přidáme druhého hráče, bude mít obránce mnohem více problémů k řešení, protože útočník teď může také kombinovat nebo použít různé klamavé pohyby, kdy například předstírá, že chce spolupracovat s druhým hráčem, čímž získá potřebný volný prostor pro dribling. Nic se nemění na tom, pokud půjde o formu malé hry 2:1 nebo 2:2.

V každé mládežnické kategorii jsou fyzicky více a méně vyspělí hráči. Když proti sobě postavíte velkého a malého v izolovaném souboji 1 na 1, ten velký toho malého většinou "sežere" díky větší fyzické vyspělosti, malý hráč naproti tomu ztrácí sebevědomí. 

S druhým hráčem má menší dítě mnohem více možností. Vyspělejšího hráče to rázem přiměje k přemýšlení o herní situaci, protože pokud se bezhlavě vrhne na malého hráče a chce situaci pouze silou, může se stát, že bude lehce přehrán falešnými pohyby toho menšího, který si bude počínat inteligentněji. 

Neznamená to, že dítě musí druhého hráče vždy využít. Je správné, když přesto zvolí cestu samostatného úniku. My trenéři bychom si ale měli všímat, zda dítě druhého hráče skutečně vidí

Nejznámější příklad mezi elitními hráči, jak přehrávat soupeře s druhým hráčem je barcelonské duo Xavi a Iniesta.
Nejznámější příklad mezi elitními hráči, jak přehrávat soupeře s druhým hráčem je barcelonské duo Xavi a Iniesta.

Hry malých forem

Různé techniky obcházení nyní můžeme přenést do her malých forem, aby děti rozvíjely naučené dovednosti v reálných podmínkách nepředvídatelných situací samotné hry. Díky tomu, že se hraje v malém počtu hráčů, hráči za relativně malý čas řeší spoustu situací. Zajistit hráčům maximální počet herních situacích za trénink, to je organizační výzva pro každého trenéra.

Skvěle funguje hra 3 na 3 + brankáři. Hráči si mění pozice, neustále řeší situace 1 na 1 a učí se vytvářet si volný prostor s míčem nebo bez pro sebe i své spoluhráče.  Můžeme přidat i dvě pravidla: 1. není povoleno si přihrát s brankářem, 2. přihrávka může jít pouze dopředu. Obě tyto pravidla nutí hráče volit riskantní, přímočará řešení směrem k brance soupeře. Hráči se navíc přirozeně učí přehrávat soupeře různými způsoby.

Nebojme se měnit velikosti hřišť. Chceme-li, aby hráči po kličce zrychlovali, udělejme hřiště delší. Na větším hřišti si navíc můžete otestovat morálně-volní vlastnosti hráčů. 

Uměním trenéra je příliš nezasahovat svým koučingem do rozhodnutí hráčů. Malí fotbalisté potřebují absolutní svobodu rozhodování, aby mohli přirozeně rozvíjet svůj jedinečný styl a kreativitu, protože každý hráč je jiný a jinak se rozhoduje. 

Děti musí cítit trenérovu bezpodmínečnou podporu, aby se nebály zkoušet různé způsoby obcházení v samotné hře, byly iniciativní. A to hlavně ve chvílích, kdy jim to zrovna nepůjde. Děti udělají v začátcích spoustu chyb, ale to je naprosto žádoucí, protože jedině tak se mohou stát lepšími hráči. Pokud trenér prokáže trpělivost a nadhled nad "těžkými začátky", do budoucna sklidí zasazené ovoce. Pokud ne, všechny techniky se ztratí ve tmě. 

"Důvod, proč jsem vynikal ve hře 1 na 1 byl ten, že jsem se v mládí nikdy nebál udělat chybu." Arjen Robben


Zdroje:
Michael Beale - Outplay your direct opponent.
Pepijn Lijnders - "Technique is Basis of Everything"